Kvalitní vůně odhalují své vnady smyslně, krůček po krůčku, a mění při tom charakter. Tato vlastnost je dílem parfémáře a jeho schopnosti sofistikovaně kombinovat esence, které voní různě dlouho – doplňují a rozvíjejí se tedy postupně, v několika fázích. Strukturu klasického parfému proto nejlépe prezentuje model třístupňové pyramidy.
Jako první zaznamenáme vrchní tóny parfému, tedy jeho hlavu. V úvodu, který je zodpovědný za první dojem z vůně, většinou dominují svěží či kořenité esence. Ty ale bývají poměrně prchavé, již po deseti minutách je většinou nevnímáme a do popředí se dostávají další složky parfému.
Zelená, citrusová, vodní (neboli akvatická): vůně vás ve vrchních tónech, tedy v hlavě, často okouzlí bergamotem, mandarinkou a citronem či dalším ovocem, například broskví či ananasem. V hlavě parfému se objevují i jemné vůně květů, třeba levandule nebo pomerančovníku. K nim se přidávají další vonné složky jako bylinky, zelený čaj či koření – například pepř či zá-zvor dodají první fázi větší spád.
Dámské, pánské a unisexové parfémy voní značně odlišně. Není to tím, že by se pro jeden druh používala jiná paleta esencí než pro jiný – rozdíl je v jejich poměru a kombinaci. Různé vůně proto mohou mít podobnou kompozici, zvláště pak v případě vrchních tónů.
Nezaměnitelnou vůni bergamotu tak ucítíte například u zcela odlišných vůní, jako jsou Aqua Allegoria Granada Salvia od značky Guerlain, CK One od Calvina Kleina i Boss Bottled značky Hugo Boss. Každý z nich je typicky dámským, unisexovým či pánským parfémem, přestože se jejich vrchní tóny v mnohém shodují. Další příklad: mužný Bleu de Chanel, sladké Black Opium od značky Yves Saint Laurent i jemná unisexová vůně Fleur de Peau od Diptyque nosí ve svých hlavách shodně růžový pepř.
Zatímco prchavé vrchní tóny slábnou, do popředí vstupuje srdce a tóny střední. Prostor dostává skutečný charakter, který určuje i kategorii vůně, tedy zda patří mezi květinové, ovocné či jiné. Střední tóny vydrží vonět dvě až čtyři hodiny a propojují vrchol parfému s jeho základem.
Plná, mazlivá, komplexní: tak se vůně jeví ve druhé fázi svého rozkvětu, kdy nastupují hřejivé střední tóny srdce. Ty mají mnohem trvalejší charakter než esence zastoupené v hlavě a odhalují osobnost parfému. Často jde o květinové akordy růží, šeříku či jasmínu, a to i v případě pánských vůní. Až nyní nastal čas i pro pelargonie, frézie, noční hyacinty, orchideje či ylang-ylang. Stejně tak pro fialky, kosatce a mimózy, které umějí dodat pudrový nádech. Doplnit je může aroma ovoce, bylin nebo koření jako zázvor, skořice či kardamom.
Vůně jasmínu sambac je skvostná a právem se stala favoritem srdcí mnoha vůní – ať už dámských, nebo unisexových, vzácněji pak i pánských. Tuto esenci objevíte v parfému pro ženy Libre od značky Yves Saint Laurent, v unisexové vůni Rouge Malachite od Armaniho či v Colonia Pura od Acqua di Parma pro muže. Pokud před květinami upřednostňujete koření, hledejte ve středních tónech například zastoupení kardamomu. Pyšní se jím třeba svěží dámská vůně Versense od Versaceho, pánská The One značky Dolce & Gabbana nebo unisexový parfém Juniper Sling od značky Penhaligon’s London.
Zeslábnutím intenzity středních tónů se odhalí samotný základ parfému čili jeho spodní tóny, označované též jako nízké či základní. Ty tvoří jádro vůně a stabilizují její celkovou kompozici. Navíc způsobují, že se vůně rozvíjí na každém trochu jinak – to je dáno nejen použitými esencemi, ale i pH naší pokožky a hormonální rovnováhou. Proto vám může parfém na jiných lidech vonět, ale při osobním vyzkoušení už z něj tolik nadšeni nejste. Základní tóny mají nejdelší výdrž, až několik dní.
Poutavá, svůdná, hluboká: taková je základna parfémů – poklidná a uzemňující. K tomu parfémáři používají pryskyřičné i dřevité vonné složky, jako je labdanum, vanilka, kořen kosatce, santalové dřevo, cedr, kadidlo a cypřiš. Tyto látky plní navíc i funkci fixační. Samy o sobě se totiž odpařují velmi pomalu, čímž pomáhají na pokožce déle udržet méně stabilní esence. Mezi fixátory patří také pačuli, pižmo či ambra, oblíbené zvláště v orientálních vůních. Kromě toho lze narazit i na „gurmánské“ základní tóny, jako jsou fazole tonka, ořechy, kakao, med nebo karamel. Ty se přidávají k fixátorům bez vůně, protože samy o sobě tuto schopnost nemají.
Ačkoliv vás základní tóny zaujmou především svou hloubkou a těžkostí, dojem z nich může být pokaždé (a pro každého) jiný – už proto, že existuje mnoho různých typů, od kořeněných až po sladké. Zvláště okouzlující je vůně vanilky, kterou najdete například v dámské vůni Hypnotic Poison od Diora, v pánském parfému Noir Extreme od Toma Forda a ve výstřední unisexové vůni Accento od Xerjoff. Balzámovější jsou pak vůně s cedrovým základem. Mezi jejich zá-stupce patří třeba dámský parfém Chloé od stejnojmenné značky, ikonický Le Male od Jeana Paula Gaultiera pro muže a unisexová vůně Mémoire d’une Odeur od značky Gucci.