Olfaktonické dílo, které vznikalo na reálných i imaginárních cestách mezi Prahou a Paříží. Parfém vykreslující protiklad mezi dynamikou města, kde den již patří zítřku, a prostorem starého kostela, pod jehož klenbami se zastavil čas. Kontrast dvou světů, které se dokáží spojit v jeden moment. Okamžik zpřítomnění. První nádech patří raritní madagaskarské mandarince a egyptskému neroli, které symbolizuje světlo. Citrusově florální úvod je elegantně trpký, čistý a ojedinělý. Postupně přechází ve spirituální vůni kadidla i cedru, které v srdci doplňuje jasmín. Akord pryskyřice opoponax spolu s olejem z pačuli uzavírají v základu kompozici parfém klasickým balzamickým a chladivým akcentem, vyjádřením temnoty, díky které vidíme světlo.